Sve æemo to èuvati, jer naši dragi, naši prijatelji, naše telo naš um sve nam je to pozamljeno.
Vše, čeho si ceníme, naši drazí, naši přátelé, naše tělo i duše, to vše nám bylo propůjčeno. Musíme to opustit.
Šta god da uèinimo glavnim predmetom naše želje æe za sobom povuæi naš um i trud.
Ať učiníme hlavním důvodem našich tužeb cokoliv, budou čerpat z naší mysli a usilovat o ni.
Jedino, to èineæi da li im dopuštamo da oni uðu u naš um?
Ale, neriskujeme tím... že oni vstoupí do naší?
Naš um ne može da shvati užas ovakve tragedije.
Jen stěží se s touto hrůznou tragédií dokážeme vyrovnat.
Reæi æeš da to èuva naš um od potonuæa.
Možná namítneš, že tím chráníme náš rozum před zkázou.
Hteo bih da pozovem jedinstvenog gospodina, onog koji je uspeo da usadi uspon i pad rimskog carstva u naš um, sviðalo se to nama ili ne.
Rád bych povolal jedinečného muže, kterému se podařilo vytesat do našich myslí vzestup a pád Říše římské. Ať se nám to líbilo nebo ne.
Naš um doslovno kreira naše telo.
Naše mysl doslova tvoří naše tělo.
Moramo da znamo da ostavlja posledice na naš um.
Zamyslete se. Myslím, že někteří konají...
Zaista je èudno kako naš um nam pomaže da zaboravimo neugodna iskustva.
Je zajímavé, jak nám mysl může pomoct zablokovat jisté nepříjemné zážitky.
Ako ne otvorimo naš um moguænostima... nikad neæemo napredovati, zar ne?
No... Kdybychom se zaměřili jen na možné věci, nikdy bychom nezaznamenali pokrok, ne?
Naš um poèinje da tumaèi vrijeme i muziku, zvukove i boje u depresivnijem, tamnijem kontekstu.
Naše mysl si začíná vykládat počasí, hudbu, zvuky, barvy, v nudnějším a temnějším kontextu.
Zatvorimo oèi, blokirajmo zvuke i utišajmo naš um.
Teď všichni zavřeme oči, vytěsněme všechen zvuk a uklidněme naši mysl.
Mi imamo svoje mozgove i sve te interne funkcije, ali naš um je na drugom mestu, negde gde nismo mi.
Ale on vytrval, dokonce strávil mnoho času na vytvoření prototypu, který nakonec fungoval.
Dakle, ako je naš um deo ovog univerzalnog uma, èini se sasvim moguæe da smo mi bombardovani i ispunjeni razlièitim vrstama vanzemaljskih misli a da to i ne znamo.
V celé historii lidstva existují úžasné příběhy o tom, jak byli lidé inspirováni ve svých snech a ve vidinách. Sami sebe se musíme zeptat, jaký je zdroj těchto inspirací?
Kako i naš um funkcioniše. Vidi ti to.
Přesně, jak funguje naše mysl. Podívej se na to.
Ako ga ne zaustavimo, on æe nam oduzeti naš um.
Jestliže ho nezastavíme, tak převezme naši mysl.
Ja brisanje naš um sa razlogom...
Vymažu si paměť z jednoho důvodu....
Mržnja koju osećamo prema određenim grupama ljudi zbog toga ko su ili u šta veruju je toliko usađena u naš um i u naša društva da se može činiti neizbežnom i da je nemoguće promeniti.
Nenávist, kterou cítíme vůči některým skupinám lidí, protože jsou nějací, nebo v něco věří, je tak zakořeněná v našich myslích a v naší společnosti, že se zdá být nevyhnutelná a nezměnitelná.
"Novi Ateisti", na primer, tvrde da je religija set mema, nekih parazitskih mema, koje prodiru u naš um i čine da radimo različite vrste religioznih stvari, samo-destruktivnih stvari, kao što su bombaši samoubice.
Například Noví Ateisté tvrdí, že náboženství je souborem memů, jakýchsi parazitických memů, které se nám dostanou do mysli a přimějí nás dělat nejrůznější náboženské šílenosti, sebezničující věci, třeba sebevražedné atentáty.
Tako da je drugo pitanje: ako znamo da naš um menja telo, da li je tačno da i naše telo menja um?
Druhá otázka byla, nyní již víme, že naše mysl mění naše těla, ale platí také, že naše těla mění naši mysl?
Nedavno istraživanje sa Harvarda pokazuje da je naš um prosečno izgubljen u mislima skoro 47 posto ukupnog vremena.
Četl jsem nedávno článek, z Harvardu, že v průměru naše mysl 47 procent času bloudí.
I naš um se takođe menjao.
A naše mysl se změnila také.
Ipak, ulažemo iznenađujuće malo vremena negujući ono što je najbitnije: način na koji naš um funkcioniše. Što je, opet, suštinska odrednica kvaliteta našeg iskustva.
a přitom se překvapivě málo zabýváme tím, na čem záleží nejvíc: způsobem, jakým funguje naše mysl, která je tím nejdůležitějším, co určuje kvalitu naší zkušenosti.
Naše šake i naš um su optimizovani za razmišljanje i interakciju sa opipljivim predmetima.
Chci říct, naše ruce a mysli jsou uzpůsobené k přemýšlení o skutečných věcech a interakci s nimi.
Umesto da prilagodimo naš um problemu, trebalo bi da prilagodimo problem našem umu, jer naš mozak ima ogroman potencijal da analizira ogromne količine informacija, samo ne na ovaj način.
Místo abychom přizpůsobili naše myšlení problému, měli jsme ten problém přizpůsobit našemu myšlení, protože naše mozky mají ohromný potenciál analyzovat nesmírné množství informací, ale ne takto.
Nekako nas bombarduju, snabdevaju naš um gomilom čudnih ideja, a povrh svega toga dolazi baš ono što nas čini ljudima, naša ljudska intuicija.
Jako by nás bombardovaly a dodávaly naší mysli spoustu divných myšlenek a vrcholem je stejná věc, která z nás dělá lidské bytosti, naše lidská intuice.
Naš um i naša osećanja nisu tako pouzdani prijatelji kao što smo mislili.
Naše mysli a naše emoce nejsou tak dobrými přáteli, jak jsme si mysleli.
Naš um nam je podaren kroz ogromnost dugog protoka vremena.
Máme mozky, které prošly neskutečně dlouhou poutí časem.
Preciznije rečeno, da li nam reči koje izgovaramo danas mogu reći nešto o tome gde će naš um biti za nekoliko dana, za nekoliko meseci ili za nekoliko godina.
Přesněji řečeno, jestli nám slova, která říkáme dnes, mohou říct něco o tom, kde naše myšlení bude za několik dní, za několik měsíců, nebo za několik let.
Naši obrazovni sistem je oblikovao naš um tako da ogoljujemo Zemlju radi nekog proizvoda.
Náš vzdělávací systém vytěžil naši mysl stejným způsobem, jakým my těžíme ze země – těžíme určitou komoditu.
Lakoća kojom postiže da naš um uradi baš suprotno od onoga što nam je potrebno da bismo se oporavili je izvanredna.
Ta jednoduchost, se kterou donutí naši mysl dělat přesný opak toho, co potřebujeme, abychom se dali dohromady, je pozoruhodná.
1.6054391860962s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Vše, čeho si ceníme, naši drazí, naši přátelé, naše tělo i duše, to vše nám bylo propůjčeno. Musíme to opustit. 